Barbora Pavlousková

14. května 2017 v 15:53 | Barbora Pavlousková |  Autoři
Jsem beznadějný poeta, který ví pramálo o životě. Nacházím se nyní ve věku mezi snem a pravdou, v tom zrádném věku, kdy si nejste zcela jisti přítomností ani budoucností. Studuji na osmiletém gymnáziu.

Žiji pro malé radosti a velké vášně. Žiji pro psaní, chození po laně, hltání Rimbaudovin a snění za zvuku symfonií. Dokáži se dívat několika různýma očima a cítit skrze odlišné duše, což často vede k rozporuplným nápadům a nevyzpytatelným náladám. Jsem uzavřená a nedokáži se mezi lidmi chovat spontánně. Paradoxně mi je největší múzou právě lidská podstata.

Ač si dovoluji nazývat umění svou bezcílnou posedlostí, nepíši pro něj. Všechny mé řádky nejsou zhmotnělou touhou umění obohatit a okrášlit, jsou spíše psány z čisté niterné nutnosti. Neumím si představit svět, ve kterém bych nepsala a nedokáži si představit svět jiný, než jaký zachycuji ve svém psaní.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama